VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Něco z historie soutěže

Jak to všechno bylo a nebylo …

Jednou to vypuklo (to soutěžení) v Obřím dole v roce 1987, když jsme za sebou měli první tatranský zimní výcvik. Osazenstvo chaty Yettice, celý týden bez elektřiny, uzavřelo sázky, kdo že dřív bude na Sněžce a zpátky. V roce 1993 byl závod obnoven a přibyly ještě Rocking (úplně poprvé jako 10 cest na Čertových skalách v Černolících a každá z nich na čas) a tehdy módní umělá stěna (taková úplně malá v Klárově slepeckém ústavu). *** Od roku 1994 se pak uděluje pohár za 4 soutěže (navíc v tom roce přibyl ještě dnes již 28. ročník přechodu Krkonoš v závodní podobě).

Samotný „Závod na Sněžku“ nejprve probíhal jako masový s hromadným startem od Yettice (1000 m n.m.). Od přelomu století resp. tisíciletí je to závod „inteligentů“, kteří si sami vybírají svoji „magic line“ z libovolné kóty 1000 m n.m. všech tváří hory podle klimatických a terénních podmínek. Často spatříte závodníky na skalpech, na běžkách, s mačkama nebo jen tak v teniskách, také se osvědčily vlněné ponožky přes boty a kus klacku; záleží vždy na typu sněhu, kterého např. eskymáci rozeznávají 20 druhů.

Vítězem toho prvního pionýrského závodu byl v roce 1987 Petr Mlčoch. Dolů sjížděl velice nebezpečným kaskadérským způsobem (od té doby se závodí pouze na vrchol), a hned dostal čas pod hodinu na 58 minut. Postupně se závodníci zdokonalovali a dnes již čas Milana Marhana (vítěz tatranské Šerpa rallye) z polské severní stěny z roku 2001 je skoro pod hranicí půl hodiny.

Z žen a dívek tomuto závodu již dominovali Ilona Škálová (mistryně světa vetránek v kvadriatlonu), Laděna Bímová (instruktorka ČHS I. třídy), Marcela Matějů (tragicky zahynula v Tatrách na Ladovém štítu), ale rekord stále drží Martina Šlechtová (první žena v lyžařské 24 hodinovce nad 200 km v ČR). Kavanová a Marhan úplně nejlepších časů dosáhli při úplné absenci sněhu.

Družstva z roku 1999 (Marhan, Frank a Herman) a 1998 (Matějů, Šliková, Tolochová) a jejich výsledky budou jen těžko pro dnešní zchoulostivělou mladou generaci k překonání.

Rocking se postupně vyvinul do podoby „Slez deset na tvé poměry nejobtížnějších cest RP, tj. nepadej, neodsedávej a nešlapej na kruhy, skoby a borháky.“ Dlouho kraloval Jarda Škvor z Řeže, pro něhož domovskými skalami bylo Srbsko. Jen se závod přestěhoval do Ostrova, Rájce a Tisé vytvořil rekord Pavel Pavouk Černý z CAO Děčín, Na Bořni by místní rekord držel Jan Kreisinger, kdyby nevypadl ze závěrečné cesty za VIII, ale právě takové tragédie Rocking přináší a nikdy není pro favorita na růžích ustláno, zvláště když přepískne své síly. Tak tomu ale v horách přece je, nicht wahr?

Ženy a rocking? Dodnes kraluje svým bořeňským výkonem tehdy 18-ti letá Ivana Tolochová. 58 bodů znamená vyvádět skoro samé šestky a neodsednout, zkuste si to třeba vy průměrní lezečtí muži jako jsem třeba já.

Družstva Škvor, Mašát a Mach v Srbsku jako HO Řež v roce 1997 a Tolochová, Matějů a Šliková jako DAVYS na Bořni z roku 1998 opět asi dlouho nenaleznou konkurenci.

Umělá stěna - dodnes vzpomínáme na bratry Resche a Jiřího Dragouna v Ruzyni nebo Laděnu Bímovou či Lenku Slavíčkovou nebo Petra Rocha či Matěje Holuba na Brumlovce. Postupně definitivně Alpiniáda skončila jako soutěž v hale a stopě. Zcela podle převládajících trendů ve světovém horolezectví ji nahradil postupně Drymixtooling (mačky a cepíny na suché nebo mokré skále – Pavel Pavouk Černý za 5 minut přelezl Brašničku za VII – zfilmováno ). Od roku 2006 Tatry, Alpy a vůbec velehory po celé planetě Zemi jako nejlepší výstup.

Rokem 2007 se začínají přepočítávat výsledky jednotlivých soutěží vícebojařským způsobem. Takže, když v Závodě na Sněžku dosáhnete času 1 hodina, ve skalní oblasti přelezete 10 cest obtížnosti III na prvním, zdoláte Matterhorn Hornligratem (G5) a při Rallye dosáhnete souhrnného času 4 hodin při obou časovkách máte 390 + 300 + 724 (500 + 4476 / 20 ) + 390 = 1804 bodů.

Autor: Ing.Jan Šlechta, CSc.